Hrad dobyt elektřinou!

Setkání historie, současnosti a budoucnosti Po stopách rytířů v sedle elektrických skútrů Neuvěřitelné výkony malých strojů

skůtry-0163

Od vydavatelky časopisu PRESTIGE paní Jitky Tesárkové jsme dostali prestižní možnost napsat materiál o elektrických skútrech. A protože nás nebaví psát od stolu, pojali jsme tento test elektrických skůtrú Guewer Classic a Retro jako vlastenecký výlet po našich slavných hradech Litice a Potštejn. Včetně psaného slohu. Tak to prosím berte jako každé vlastenecké nadšení – s pochopením a tolerancí.

skůtry-0005skůtry-0009skůtry-0014skůtry-0015skůtry-0022skůtry-0046skůtry-0061skůtry-0093skůtry-0117skůtry-0155skůtry-0190skůtry-0204skůtry-0220skůtry-0225skůtry-0233skůtry-0235skůtry-0236skůtry-0248

Hrad dobyt elektřinou!


Milý čtenáři magazínu tohoto prestižního! Každý, kdo rozpoznals světlo, svítící v budoucnost světa čistého a tichého! I ty, mrmlavý pochybovači o účinku proudu elektrického – ano i ty laskavě přečti si moji reportage o dobytí hradu Potštejna bez jediného dobití. Pravda, dlužím patrně P.T. váženému čtenářstvu malé vysvětlení. S několika přáteli, nadšenými propagátory vehiklů samohybných, jednostopých a elektrických, jsme uspořádali malý spolkový výlet. Důvěra jejich ve schopnosti těchto „scooterů“, jak jest moderním nazývati tyto, není dána jen nadšením snílkovským. Sami tyto zázračné stroje značky Guewer dovážejí z moderní továrny v zemi kitajské a též, v duchu českého umu a ručiček zlatých, na konstrukci se podílejí. Za největší odvahu ovšem nutno považovati tu skutečnost, že mi takovýto stroj zapůjčili k jízdě, která často jest byla za hranicí stopy odvážných českých turistů a podobala se spíše výstupu alpinistickému. Venkoncem vzato, poučený čtenář dobře ví, jak bytelné a nedobytné hrady stavěli předkové naši na místech pramálo přístupných, by ani jezdec vsednuvší na kůň snadno nedosáhl bran. Jak smělou jest potom myšlenka, spolehnout se kromě umu vodičského jen na účinek magnetismu malých motorů pulsních, jež v náboji kola zadního vypadají spíše jako šprajcovní brzdy bubnové. Nuže, milý příteli, pokud tě tvá zvídavost o pokroku techniky a vzletu ducha pohání dál – směle do dalších řádek tak, jak směle my upírali svůj zrak ke strmým skalám, nesoucím náš cíl!


Polka pro Terezku


Dlužno poznamenat, že druhým odvážlivcem, pustivším se bez váhání za řídítky scooteru elektrického na tuto cestu tak lehce, jako kdyby polku tančila na plese vlasteneckém, byla sličná slečna Terezka. Ač nejsem přítelem přehnaných póz feministických, musím s poklonou uznati, že umem a smělostí nejednoho z pánů překonává. Byla též v teamu odvážlivců, kteří v loňském létě objeli na těchto strojích sympatických celou zemi naši a pak ještě část c.k. Rakousko-Uherska na kávu do Vídně, kolem jezera balatonského a zpět do rodných hor Orlických, kde v Čermné pouť tato počata. Rekordní cesta čítala přes 2500 kilometrů ujetých a palivo – tedy proud elektronů, které čerpati možno bylo z každé zásuvky 220 V – činil v nákladech sumu pranepatrnou. Scooter s motorem benzinovým spolykal by při spotřebě tří litrů téměř 1800 Kč – o oleji u stroje dvoutaktního taktně nemluvě. Elektřina stála 125 Kč. Terezka měla upraven stroj stylu retro ještě koženými brašnami sedlovými, štítem ochranným , kůží opletenými „hefty“ a malou brašnou na nářadí. Jsa oblečena v černé bundě přiléhavé, připomínala tak v podobě roztomilé a něžné drsné členy clanů motorkářských na „chopperech“. Nejeden řidič přestal se věnovati cestě či přestal poslouchati ženu hádavou a jal se zrakem svým zablouditi na křivky malebné, které designer nejvyšší stvořil a které dobře ladily s křivkami scooteru.


Návštěva tábořiště cowboyského


Naše první kilometry vedly do tábořiště westernového, které trampové místní zovou Vochtánka. Vyjeli jsme na dvou scooterech elektrických, s bateriemi olověnými, které schopny jsou vyvinouti rychlost maximální téměř půl sta kilometrů v jedné hodině a stejnou vzdálenost ujeti také na nabití jediné. Zvolili jsme typy tyto ze široké nabídky fy Guewer proto, že jsouc finančně dostupné, mohou naplniti sny a potřeby vlastnence každého, mladého i důchodce, kterému reformy vládní věru budoucností bohatou nekynou. Už po několika málo kilometrech odbočujeme do cesty polní, která spíše pro povozy off-roadové určena jest. Stoupání a klesání na kamenité cestě jest provázeno bahnem, které jest důsledkem sněžení nedávného. Na sjezdech takových jezdec obzvláště ocení dobře fungující brzdy kotoučové a při výjezdech naopak velký moment kroutící, které nepotřebuje ku své okamžité síle otáček vysokých. Naše stroje, lehce se přehoupnuvší přes vlny terénní, vjíždějí do malebného údolí Orlice divoké s campem Vochtánka. Tento stylový kemp westernový nachází se v údolí Anenském, Divokou Orlicí lemovaném. Tato oáza klidu a pohody čas od času nevídaným veselím vybuchne a otevřena jest od dubna do října. Zejména když trachtace ve stylu indiánském, oslavy či svatby se slaví. Také co středisko výuky či putování na koních Vochtánka vyhledávána jest. Koně cowbojší, pasoucí se klidně na louce, nejsouc vyplašeni hlukem a čmoudem pražádným, zvědavě přicházejí prohlédnout si podivné tiché stroje. Přicházejí tak důvěřivě, že nabízí se podobenství s archou Noemovou. Kdož ví, zda právě elektřina nezachrání jednou lidstvo a mobilitu jeho a také takové pastviny a koně přenádherné!


Elektrárna ve skále


Vody Orlice divoké již v minulosti předkové naši umně využíti dokázali. To vidno i na elektrárně vodní v Liticích. Pomocí turbiny a systému důmyslného vedení proudu vodního vyráběn jest zde proud elektrický s náklady nepatrnými a poškozováním přírody pražádným. Právě ten proud, který jest životodárný pro baterie naše, ve kterých zásobu elerktronů s sebou si vezeme. Ale dobíjení není třeba, baterie drží a dle rafiček, ukazujících stav baterií, máme jej sdostatek a můžeme pokračovat v pouti smělé na hrad Potštejn. Protože energie tolik máme, rozhodujeme se ještě ku smělému vyjetí na hrad Litice, přestože neleží v trase naší. Zdá se, jako by hrad tento dobu zaspal a my, ocitnuvše se ze století elektřiny najednou také jako bychom probudili se v době té. Zdi mohutné zdvíhají se, odvracejíce útoky nepřátel zuřivých, ve vzduchu je slyšet cinkání mečů a zem chvěje se pod náporem kopyt koňských. Zeměmi českými táhnou a plení husité a Jiří z Poděbrad staví v Litici nad Orlicí majestátní sídlo. Ještě dnes jeho opevnění zachovalé úctu vzbuzuje. Ale zejména v parných letních dnech je tu veselo. Pro P.T. vážené návštěvníky bývá lukostřílna připravena. Možno jest zde zkoušeti střílet z kuše a gotickou sekerou vrhati. Nechybí též šermířská a divadelní představení, ukázky dobových řemesel a stánky s občerstvením. Ale my musíme dál, cesta je stále výzvou. Tedy opouštíme první dobytý hrad a vzhůru na Potštejn!


Hrad dobyt!


Ano, dokázali jsme to! Leč bez jediného dobití baterií našich a dokonce bez jediného výstřelu. Paní kastelánka uvítala nás přívětivě, tak, jak je zde vítán každý turista, znavený strmým výstupem. Unaveni jsme nebyli, stejně jako neslyšné stroje naše. Věru, divili by se v minulosti obráncové hradu tohoto, kdyby viděli naše oře elektrické, kterak neslyšně vyšplhali až k branám hradu! Ale stejně, jako turisté, rádi jsme vyslechli výklad poutavý a taktéž zasedli na šálek kávy v hradním buffetu ve stylu středověkém. Též informační centrum s výstavkou přehlednou o historii hradu a krámek se souveniry potěšil naše srdce cestovatelské. Je vidno, že pan starosta i konšelé Potštejna hledí si hradu a střeží odkaz předků tak bedlivě, jak oni v minulosti. Hrad málokterý může chlubiti se historií tak barvitou. Trosky hradu mohutného jsou dominantou, hlásající dodnes slávu rodu Drslaviců, kteří v roce 1295 hrad tento založili. Počátky připomínají též pověst o praotci Čechovi. Právě na Potštejnsko vydala se skupina vladyků s rodinami a čeledí. Vedl je Procek, syn Půty z Křivic. .Návštěvníka zaujme jistě i kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1766, poslední zastavení cesty křížové Boží hrob z roku 1754 i deska pamětní Jiráskova Pokladu. Do bran této perly architektury středověké naše scootery dojeti dokázali, majíce za sebou více než 40 kilometrů terénem členitým! Důkazem síly jejich a obratnosti jest i ta skutečnost, že spolu s námi vyjel coby doprovod jezdec Jiří z rodu Červinků na motocyklu obrovském Harley-Davidson Elelectra Glide.


Budoucnost nepatří aluminiu, ale elektřině!


Myslím, že velký vynálezce a vlastenec Jára Cimrman souhlasil by při pohledu na naši jízdu vítěznou s tím, že předpověď jeho poopravena byla. Ano, vážený čtenáři. Budoucnost patří elektřině! Souhlasil by i geniální vynálezce Nikola Tesla, který na univerzitě pražské studoval. Souhlasil by i Frantižek Křižík, který dal naší krásné Praze tramwaye elektrické, dodnes fungující při jízdách turistických. Každý český cestovatel, poštovní doručovatel či sportovní nadšenec ocení tyto jednostopé pomocníky. Tedy s heslem: „Každému Čechovi scooter elektrický“ a několika verši loučím se s tebou, milý čtenáři, z hradu Potštejna.


Teď vzhůru, dál a ještě výše,
kde spalovací motor sotva dýše.
Tam elekřina řekne skromně jeho pýše:
Já přijdu místo tebe,
a neznečistím nebe!


Historie značky Guewer


Společnost Ningbo Guewer Machinery & Electric Co., Ltd. byla založena v roce 1996 a dnes patří k největším výrobcům elektrokol a elektroskútrů na světě. Guewer, jako jeden z mála, se věnuje pouze výrobě tohoto segmentu a tím si zajistil přední místo v oblibě zákazníků po celém světě. Kola značky Guewer sbírají ocenění v testech jak v Evropských zemích tak USA, Kanadě a Japonsku. Příkladem může být i Česká republika, kde kolo CROSS zvítězilo v kategorii – nejlepší poměr ceny a kvality v iTestu. Výrobní komplex tvoří několik hal, kde se nachází montážní linky, skaldy, testovací prostory a lakovna. Samostatný výrobní závod je na výrobu hliníkových rámů nejen pro elektrokola. Značka Guewer má zastoupení dnes již v podstatě ve všech Evropských státech, proto byla nedávno založená servisní společnost GUEWER EUROPE se sídlem v Belgii. Ta je 100% dceřinou organizací výrobce a má za úkol poskytovat maximální podporu evropským zákazníkům. Denní produkce je několik tisíc kusů, které jsou určeny z 50% pro Asijský trh včetně Japonska a Z 50% pro ostatní světový trh. Největší podíl je exportován do Severní Ameriky a Evropy. Na českém trhu je pověřena prodejem a servisem produktů společnost Guewer CZ, která je z 80% vlastněna českými majiteli a z 20% firmou Ningbo Guewer Machinery & Electric Co., Ltd. Působí nejen v české republice, ale i ve Slovensku, Rakousku a Maďarsku. Nabídka značky Guewer je velmi široká. V nabídce je sortiment elektrokol a elektroskútrů všech cenových kategorií a určené pro široké spektrum zákazníků.


Technické informace


Všechny skútry jsou certifikovány pro provoz na pozemních komunikacích EU. Na cestě byly využity typy Guewer Classic a Retro.

CLASSIC
Motor 48V 2000W trvale, střídavý, bezkartáčový motor s oběžným pláštěm
Regulátor 48V 40A
Baterie typ: 48V 40 Ah silikonová, bezúdržbová
kapacita: 48V 35 Ah
doba nabíjení: 6-8 hodin
počet cyklů: 500+
Vlastnosti rychlost: 45 km/h dle norem EU
regulace rychlosti: akcelerátor - otočná rukojeť
dojezd: do 50 km dle podmínek a stylu jízdy
zatížení: 120 kg
Komponenty brzdy: přední i zadní disková
tlumiče: hydraulické
ráfek: 10’ hliník
pneumatiky: přední, zadní 10 x 3' - bezdušové
Rozměry D x Š x V: 1780 x 630 x 1070 mm
hmotnost: 90 kg
rozvor: 1210 mm

RETRO
Motor 48V 2000W trvale, střídavý, bezkartáčový motor s oběžným pláštěm
Regulátor 48V 50A
Baterie typ: silikonová, bezúdržbová
kapacita: 48V 35Ah (Lead-acid); 48V, 50Ah (Lithium)
doba nabíjení: 8-10 hodin 6-8 hodin
počet cyklů: 500 + 1000 +
Vlastnosti rychlost: 45 km/h 45 km/h
regulace rychlosti: akcelerátor - otočná rukojeť
dojezd: 45-50 km 65-70 km
Komponenty brzdy: přední disková, zadní bubnová
tlumiče: zadní hydraulické, přední kyvná vidlice
ráfky: 10” nerezová ocel
pneumatiky: přední i zadní 10 x 3.0, bezdušové
Rozměry D x Š x V: 2000 x 900 x 1200 mm
hmotnost: 95 kg
rozvor: 1300 mm

Standa Berkovec, foto Josef Kubíček, materiály Guewer
Informace: www.guewer.cz, www.potstejn.cz, kempcountry@rychnovsko.com