Švédové na Mníšku

Rekonstrukce historické bitvy o poklad 3. července L. P. 2010

Desítky mužů ve zbrani Muškety pálily ostošest, dělo o stosedm! Švédové útočí na bránu Pan Johan a pan Štěpán zajati Poklad dosud nebyl navrácen

Mníšek
Před zámkem stojí císařský tábor. V táboře je možno registrovat pohyb. Vojáci cvičí se zbraněmi, hlídky obcházejí, mušketýři čistí své zbraně – prostě běžný táborový život. Dlužno poznamenat, že před 371 lety to před zámkem v Mníšku pod Brdy pravděpodobně nějak takhle vypadalo.
Zapínám mikrofon, vítám všechny přítomné a také pana starostu Petra Digrina.
A pak se začíná odvíjet rekonstrukce bitvy, která je tak trochu i detektivkou a bojem o pražský poklad. Je to rekonstrukce skutečné události. Také poklad je skutečný a dosud nebyl navrácen.


Píše se rok 1639. Před zámkem pánů z Mitrovic leží vojenský tábor. Velitel této malé posádky rytíř Johan z Chvalovic, se svým pobočníkem panem Martinem Zdeňkem z Melku zamyšleně stojí před zámkem. Byla rekonstrukce zámku na začátku velké války tou správnou investicí ? Ještě že Mitrovští nechali zhotovit obraz. Ale válka trvá již 21 let a zámek stojí v celé své kráse. Přítomnost jeho vojenské jednotky však pro zámek nevěstí nic dobrého, . Neví sice proč sem byl poslán, po 21 letech na bojištích celé Evropy se neptá. Je tu koneckonců krásně a naprostý klid. Instinkt válečníka mu však říká, že je to klid před bouří. Z dáli se ozývají bubny. Poplach! Nástup k obraně! K táboru se za zvuku bubnu blíží vojenská jednotka. Ale jaké překvapení! Je to též jednotka císařských. Přivážející z Pražského hradu velikou truhlu s pokladem. Pan Johan poznává svého starého spolubojovníka pana Štěpána z Opočna. Zatímco jednotka přichází do tábora, vítána, Štěpán si bere Johana stranou a promlouvá k němu. Pan Štěpán vysvětluje proč zde jsou. Přiváží opravdu část pokladu z Pražského Hradu, Praha se bojí zrady, chce tedy ukrýt část zlata a drahých kamenů na neznámých místech. V družném hovoru si páni nevšimnou vojáka Bartoloměje, který naslouchá a poté mizí. Poklad je ukryt na zámku, jednotka z Pražského hradu se jde veselit do tábora. Pan Štěpán je vynikající šermíř a nevynechá jedinou příležitost, aby své umění dokázal. Ale zrádný Bartoloměj zatím nelenil a za mrzký peníz vše vyzvonil Švédům. Zatímco se císařští bezstarostně veselí, kola zrady se otáčejí rychleji než kola dějin. Ještě téhož dne je tábor přepaden švédskou jednotkou. Po prvním momentu překvapení se formuje obrana tábora. Před nebezpečím obklíčení se stahují císařští do zámku, kryti několika vojáky, stavícími ježky v mřížové bráně. Švédové mezitím ovládnou tábor a drancují. Jen tak málo císařských se zachránilo! Johane, Štěpáne, kde máte zbytek mužstva? Co je s nimi? Padli? Ne. Zradili! Švédové poté vysílají vyjednavače k zámku. Vyjednávat jde pan Štěpán, zadrží Johana – je třeba, aby velel obraně. Pánové ze Švédska zřejmě nabízí dohodu o kapitulaci. Chtějí zlato a drahé kameny s co nejmenšími ztrátami. Uprostřed vzrušeného hovoru najednou pan Martin vytrhne bílý prapor a zahodí ho. Zřejmě odmítá lukrativní nabídku Švédů. Vyjednávání končí a následuje spontální nezdařený útok Švédů na zámek. Řady útočících mušketýrů se střídají ve střelbě. Císařští útočí. Ale ouha! Švédové přitáhli dělo! Střelba na chvíli utichá. Je to lest císařských. Ale potom následuje odvážný protiútok ze zámku veden Johanem! Při ústupu Švédů, jeden zústává a střílí na Johana. Ten zraněn padá, císářští se stahují do zámku. Ale pan Martin se vrací pro Johana a zachraňují se společně za branou. Potom, při náhodné střelbě, dochází k další neblahé události pro obránce. Jejich „oči“, hlídka na hradbách, jsou zastřeleny. Švédové se okamžitě formují k útoku. Ale část jich je lstivě skryta v záloze za zdmi hradeb, kde je bohužel už pozorovatel nevidí. Následuje čelní útok Švédů po cestě k zámku. Od barikády je odražen protiútokem císařských. To se několikrát opakuje. Potom Švédové předstírají útěk, císařští je ženou k táboru. Vtom ze zálohy zasahuje švédská jednotka za zdí. Císařští jsou obklíčeni a okamžitě šikují kruhovou obranu. Ale protože se válčí stále ještě relativně galantně, nabízí velitel švédské pěchoty souboj panu Johanovi. Ale přestože pan Johan vítězí, švédské kordy na krku zbylých císařských hovoří jasně řečí vítěze bitvy. Velitelé jsou zajati a poklad ukraden.

Doslov

Zámek byl dobyt oddílem švédských vojsk generála Banera. Poklad byl zabaven a odvezen do švédska do Stockholmu. Rytíř Johan a pan Štěpán byli zajati společně se svojí jednotkou a odvezeni tamtéž. V drsné severské zemi strávili dalších 9 let. Rytíř Johan naučil jistou královnu Kristýnu česky a pan Štěpán jí naučil šermu. Díky tomu celá zajatá jednotka ve Švédsku požívala doložky nejvyšších výhod. Po ukončení války pan Štěpán přijal severské jméno Lars a založil v Praze první pražskou šermírnu. Pan Johan se usadil v Berouně na svém statku 2+ kk a od té doby se věnoval pouze historické literatuře. Švédští velitelé Pánové Bjorn a Bern si založili první továrnu na nábytek, neboť tušili, že toto ovětví má pespektivu. Pan Martin Zdeněk se začal věnovat zdokonalování kamery obscury. Zrádce Bartoloměj se po ukončení války vrhl na politiku. A co poklad? Celý 351 rok opočíval ve Stockholmu. Teprve po roce 1990, po takzvané sametové revoluci, představitelé české vlády začali jednat s švédskými partnery o jeho vrácení. Tehdejší švédská vláda omítla uznat Čekoslovensko jako nástupnický subjekt rakouské monarchie. Uvidíme, jak si s tímto problémem, po dalších dvaceti letech poradí naše nová, čerstvá, novotou vonící vláda.

Velké poděkování patří pořadatelům – městu Mníšek pod Brdy a státnímu zámku Mníšek pod Brdy. Za skvělý výkon herecký i sportovní, ztížený velikým vedrem, zaslouží poctu i slávu skupiny historického šermu: Černá korouhev, Vojensko historický spolek - Městská historická garda zámek Brandýs nad Labem, dále skupiny Nevers, Ortel, Regius, Rebel, Manus regis a skupina historického šermu Alotrium.

Tak takhle nějak to letošního léta – a pravděpodobně i léta léta páně 1639 – bylo. Fantazie ztvárnění jest ponechána autorské licenci pánů Johana z Chvalovic a jeho pobočníka Martina Zdeňka z Melku, kteří kvůli inspiraci nejeden žejdlík ku psaní museli vypíti. Jsem rád, že jsem mohl také ku pomoci býti co potulný bard a vypravěč z rodu Berkovců, kteří kdysi slavně pomáhali Přemyslovcům proti polským vojům.

Standa Berkovec, foto archiv skupiny Alotrium, www.alotrium.cz

Švédové na MníškuŠvédové na MníškuŠvédové na MníškuŠvédové na MníškuŠvédové na MníškuŠvédové na MníškuŠvédové na MníškuŠvédové na Mníšku